[:cz]Střelec[:en]Shooter[:]

[:cz]Střelba byla mým koníčkem, který přerostl v práci, podnikání, a je mou životní náplní.

Byly doby kdy jsem střílel 14 střeleckých disciplín a hodně jsem si zakládal na tom, že jsem „střelecký universál“. Od dynamické střelby, přes holuby, až k long-rangi. Prostě všechno, co se dalo. Ale s nedostatkem času jsem postupně omezoval a soustřeďoval se jen na některé disciplíny, ve kterých jsem se tak nějak samovolně zlepšoval … až jsem díky bezpočtu stříbrných medailí získal přezdívku „VěčněDruhý“. Holt ty zlaté se mi vyhýbají, a právem patří těm, kteří poctivě trénují, chodí do fitek, pracují na fýze, prostě … makají na tom.

Kdysi Waldemar Matuška řekl: „Já obdivuji Karla Gotta, jak trénuje, jak na sobě pracuje, jak maká. A tím si ty Zlaté Slavíky zaslouží. … Já jen přijdu, … zazpívám, … a jsem zase druhý.“

A tak to nějak je s mým „prokletím stříbrných medailí“, kterých mám z různých mistrovství republiky (a to nejen té naší) asi 7. Ale zlatou … zlatou nemám. Ale tak už to holt chodí.

Třeba jednou !!! ;)[:en]Shooting was my hobby, which has grown to job, my entrepreneurship, and is my whole life.

There were a times when I was shooting 14 disciplines and was very concentrating on a rating of „universal shooter“. From dynamic shooting sports, through clay pigeon disciplines, till the long-range. Basically all possible shooting sports. But with having less and less of a free time, I had to specialize and concentrate only for selected few. In those I was without any real trainig or strive somehow spontaneously getting better … till I have gained the nickname „AlwaysSecond“, due to all those countless silver medals reached … Well, those golden ones are going around me, and rightfully they belong to those that are hard training, fitnessing, working on physics, really … working on it hard.

Famous singer Waldemar Matuška once said: „I admire Karel Gott, how he trains hard, how he works on himself everyday, all that bloody effort and work. And that is why he really deserves all those golden trophies. I just come, sing some song … and am again second.“

And this is close to my „destiny to have always silver medal“, which I have a long series (not only from my country), about 7. But golden? Never. But … thats the way life goes.

May be one day !!! ;)[:]